vítám Vás na 47. GEODESIA RALLYE s podtitulem Přátelské setkání geodedů i ne geodetů. Tento překlep na původních propozicích dnešního závodu mně vlastně inspiroval při obvyklém hledání nějakého výročí. Ve vztahu k trvání GEODESIA RALLYE, počtu ročníků, maximálního nebo minimálního počtu zúčastněných posádek – samá voda! A tak jsem si vzpomněl na staré indiánské přísloví „Co hledáš nejdál najdeš nad svou hlavou“ (rozuměj u sebe). A byl jsem doma – letos v dubnu jsem se stal geodědem, když jsem oslavil 75. narozeniny a byl tak státem oficiálně uznán za starce, který jezdí městskou hromadnou dopravou úplně zdarma! A nejen to, dnes zahajuji Geodesia Rallye po patnácté od jejího znovuvzkříšení v roce 1997.Když jsme se loni v říjnu loučili se 46. ročníkem, přál jsem si, abychse na letošním startu setkal s mladou generací, i když setkat se s mnohonásobnými věrnými účastníky mě vždy velice potěší. Šel jsem tedy příkladem a své sedadlo navigátora v minulých čtyřech ročnících jsem předal slečně Ilonce Krabicové – o 2 generace mladší. Podle zprávy ředitele soutěže jsou také dnes mezi námi dvě zbrusu nové posádky, takže se zdá, že nová krev, velká obětavost organizátorů a pořadatelů závodu i velkorysost hlavního sponzora umožní pořádat toto sympatické setkání i nadále.Propozice dnešního závodu naznačují, že i jeho průběh přinese několik inovací, nejen to, že cíl závodu není zde – v areálu Zahrady Čech v Litoměřicích, ale v utajované obcí 15 km daleko. Doufám, že se tam všichni ve zdraví v pozdním odpoledni sejdeme.
Vážení přátelé, dámy a pánové,prohlašuji tímto 47. GEODESIA RALLYE za zahájenou. 

Soutěžící se rozhodl pozdravit i stálý účastník soutěže, vydavatel a šéfredaktor časopisu Zeměměřič Ing. Radek Petr: 

Vážení účastnící Geodesia rallye, krásné řidičky, rozkošné navigátorky, pánové,

letošní rallye je výjimečná hned několikrát:
- Prvně se závodů účastní pojízdná geodetická kancelář, kde zeměměřič může nejenom pracovat, ale může zde při dlouhých přejezdech za prací i spát - a to i za jízdy (pokud právě třeba neřídí).
- Za druhé - o loňské rallye se proslýchalo, že bude tou poslední a ejhle, je i letos. Buď se mi vy všichni zdáte nebo hlavní sponzor kecal. Další možností je, že bylo organizátorům líto tuto pestrou šňůru zážitků ukončit těsně před polovinou. Vždyť do stovky už tolik ročníků nezbývá. A to je velmi povzbuzující zjištění pro nás všechny, kteří se na jubilejní 100. ročník těšíme - obzvláště, bude-li se dále konat 1x ročně.
- Třetí výjimečnost spočívá v letošním cíli neznámém. Jako čestný člen organizačního výboru a mediální partner akce vím, že letos připravil Ing. Viktor Němec  trať nebývale těžkou, že se v ní i sám ztratil a vlastně ani netuší, kde by ten konec mohl být a my mu ho máme najít. Poznačte si, prosím, na Viktora telefonní číslo 724 010 673. Vy, obzvláště bloudiví, si připište i předvolbu +420 a z místa vašeho dojezdu mu zavolejte ať tam přijede. Pokud trať postavil špatně, každý skončíte jinde a řiditel soutěže bude na roztrhnutí jak had, roztrhá se sám.
- Každoročně má čestný výbor rallye, kde je například i docent Šíma, možnost si před závodem celou trať projet s itinerářem a dopředu si vygooglovat odpovědi na soutěžní úkoly. Letošní trať je opravdu těžká, proto to ing. Šíma vzdal a zúčastní se pouze jako doprovodné vozidlo. Já se ztratil až v pěší etapě, takže jsem ještě našel odvahu dnes startovat s vámi.
- Na další výjimečnosti přijdete během dne sami, ale na jedno vás přeci jenom chci upozornit.
- Výjimečnost letošní rallye je především v jejím hodnocení. Konečně bude rallye spravedlivá. Vítěz bude totiž losován, takže se vy - Kohouti, Dufkové, Kvašové a Kociáni, Kracíci a Seidleři - NEHOŇTE. Užijte si poprvé jízdu prosluněným podzimně zabarveným Českým středohořím. NEHOŇTE SE a dejte šanci i nám ostatním nebýt na chvostu výsledkové listiny.
A jestli si vítězství opravdu zasloužíte, jistě budete vylosováni.
Takže ne o rychlosti a správnosti je dnešní Geodesia rallye. Dnešní rallye je o pohodě, kochání se a snad konečně i o vítězství Bursíků nebo Petrů.

Šťastnou cestu nám všem.

Na start soutěže se přijel podívat i průkopník GR ČR, muž s dýmkou Ing. Miroslav Roule, CSc..

Oficiální část soutěže ukončil doc. Šíma:

Vážení přátelé, dámy a pánové,

kdybych měl charakterizovat přípravu, úroveň a průběh dnešní 47. GEODESIA RALLYE, nenapadlo by mě vhodnější slovo než Překvapení (v množném čísle).1)      kolik účastníků a sympatizantů se sešlo na zahájení, ačkoli předpověď počasí byla nepřátelská,2)      že k dobré náladě vůbec nechyběly fanfáry, reprodukovaná hudba a slovo sportovního komentátora,3)      že celou rallye připravili a zorganizovali 4 lidé !4)      že se na startu neobjevila jen výkonná osobní a terénní auta světových značek, ale poprvé (od legendární účasti motopedu v 1. ročníku), něco zcela jiného, a to karavan! A uspěl!5)      že se z „procházky“ na hrad Helfenburk vrátili všichni ve zdraví a bez příznaků infarktu myokardu,6)      že vyhlášení vítězů se obešlo bez kravat a společenské obuvi ( i když v mém případě čekaly připraveny).To vše ve mně vyvolalo dojem, že Geodesia Rallye ve skromnější a méně oficiální formě je plně životaschopná a takto může dosáhnout jubilejního 50. ročníku v roce 2014. Buďme však skromnější a přejme si, abychom se za rok zase ve zdraví sešili.

Vážení dojevší účastníci Geodesia rallye,
přiznejme si to - kolem nás je krize. A to jak hospodářská, tak i v rallye. Všeho je málo - jak peněz, tak třeba i odvahy investovat, je málo i pracovních míst.
V Geodesia rallye znamená krize asi málo etap, málo organizátorů, málo stresu pro účastníky. A to je dobře. Konečně nebyly na trase průjezdní kontroly (alespoň v to doufám, protože jsem žádnou nepotkal), nešikanoval nás nikdo s rozjížděním do kopce bez ruční brzdy a neposmíval se nám nikdo na časové kontrole, když jsme přijeli z druhé strany.
Bez této organizační náplavy se podařilo řediteli soutěže udělat svižné 3 etapy, které se (kromě té prostřední) daly všechny stihnout v předepsaném čase. S málo lidmi pořídil rozhodčí Viktor Němec hodně muziky. Šlapalo to jako na Pražském jaru, jen ty tympány, na které normálně hrává doc. Šíma, nebyly vůbec slyšet a i náš orchestr to zahrál rychleji. Jestliže toto je 15. polistopadová rallye, tak 14x jsem nikdy nečekal před časovou kontrolou na konci každé etapy. Až letos jsme přijeli včas a to v obou jízdních etapách. Možná byly letos etapy lehčí, možná letitá drezúra řidičky přinesla své plody, možná se konečně vyplatilo, že jsem měl možnost si trasu projet již v týdnu před rallye, ale prvně jsem si to užil. A to jak rallye, tak i svou řidičku, ale i ostatní řidičky, organizátorku a samozřejmě i okolní krajinu.
Letošní rallye byla velmi příjemná, líbivá a mazlivá. Možná až vymazlená.
Abych jen nechválil, dovolte mi i trochu tradiční kritiky.
Pěší etapa měla na sebe málo času, nestihli jsme se nikdo kochat z věže Helfenburku. A nebýt toho, že naše 4 posádky přišly k hradu ze shora, ze skal, tak jsme si ani výhledu neužili.
Přímo rouháním mi přišlo odhazování mezníků do pole. Pokud takovýmto způsobem provádí již 20 let Geos Litoměřice vytyčování pozemkových úprav, nemůžeme od vlastníků pozemků čekat nic jiného, než ránu palicí, jako jsme dnes prováděli při zatloukání dřevěných kolíků během první etapy.
Ostatně i zatloukání kolíků palicí je archaismus. Dnes se všude ve světě dřevěné kolíky do země pneumaticky nastřelují.
Další kritiku dnešní rallye si zaslouží vzdálenosti, které byly snad odečítány z katastrální mapy, protože neseděly s tachometrem až o 200 metrů. Naštěstí jsme zeměměřiči a dokážeme tyto v českém katastru zcela běžné odchylky vhodně rozdělit mezi sousedy - jak v extravilánu, tak v intravilánu. 200 metrů je odchylka, která naším geodetům už ani nepřijde divná, ale v rallye může mást a také mátla. Alespoň naši posádku.
Jistě jste si všimli, že tato rallye nebyla vůbec ekologická jako třeba ta etapa, kterou jsem před lety připravil já. Vůbec se na žádný kopec nevynášela voda v lahvích a Suchý vrch je po dnešku stále suchý. Daleko důležitější je ale následující výtka.
Tato rallye byla velmi sexistická. Pominu-li "muckání" v Muckově, nemůžu ale přejít bod "I". To už všichni, kteří se stejně jako já neztratili, vědí, že se jedná o Chcebuz. Naštěstí (a doufám, že to byly především posádky s dětmi) v Radouni jeli rovně na jih a Chcebuznům nebo Chcebuznám (nebo jak se to skloňuje) se vyhli. Ale Štětí minout nešlo a kóta Štetského vrchu na nás vyzývavě kynula z kraje silnice asi 500 metrů před cílem.
Dosti ale kritiky, kterou obvykle začínám své projevy. Letošek se vydařil, nerozvedli jsme se my a doufám, že ani vy. Lituji jen doc. Šímu, že letošní Geodesia rallye nejel na ostro. Tím nemyslím bez trenek, ale na čas. Letošek se totiž vydařil a jsem rád, že byl.

Po ukončení soutěže pokračovalo neformální posezení v bowligbaru v Hoštce. Atmosféru večera nejlépe vystihl jeden ze soutěžících, tedy ne jeden, ale její vítěz David Benda svým komentářem:

Neplánovaná akce, aneb večer s překvapením

Tuto sobotu jsem si neplánovaně moc pěkně zahrál, tak se chci podělit o příjemné dojmy a trošičku vylíčit okolnosti, které jsou opravdu zajímavé.Každý rok se s kolegou z práce účastníme tzv. Geodesia rallye (pro zvídavé je to automobilový orientační závod s jízdou zručnosti a samoobslužnými úkoly na trase typu jak daleko je…, odhadni výšku atp.). Slavnostní ukončení s vyhlášením výsledků za poslední 3 ročníky (co já pamatuji) slovem a živou hudbou doprovázel Marek Ženkl. Krize však dopadla i zde, a tak zábavný program musel být pro nedostatek financí vypuštěn. Osobně jsem si chtěl zpříjemnit strávený večer hraním na kytaru a zpíváním, ale nemám dost kuráže a v zásobě dostatek šlágrů, abych si na hraní na takové akci troufl tak říkajíc singl. Poprosil jsem tedy organizátora soutěže, jestli by nerozeslal všem účastníkům poptávku ve smyslu, pokud někdo na něco…, tak se ozvěte.Neozval se nikdo a tak jsem kytaru nechal doma.Odpoledne se mě po vyhlášení výsledků a rozdání cen Viktor (hlavní organizátor závodu) zeptal jestli jsem přivezl kytaru, že teď nastala ta pravá chvíle na to ji vytáhnout. Říkám mu "nemám" a krčím omluvně rameny, a v tom se kdosi od našeho stolu ozve a říká "Já mám v autě 12tku" (pro nezasvěcené tím nemyslel láhev ležáku, ale 12-ti strunnou kytaru). Vyvalil jsem oči a říkám "fakt?", on na to "no jasně auto jí uveze". A tak tu najednou byl ochotný spoluhráč s 12tkou a jeden ňouma bez kytary. Jelikož hospoda byla evidentně hudebně přívětivá a hospodský přátelský, byl jsem mírně pobídnut, abych se zeptal, jestli nemají nějaké sladké dřevo k zapůjčení. Za takové situace mě nemuseli 2x přemlouvat a tak jsem šel. Hospodský mi povídá, že jediná kytara s těch cca (odhaduji) 20ti co tu visí jako dekorace na stěnách, na kterou by se dalo hrát, mu zrovna nedávno spadla a je na 2 poloviny, ale že když si vyberu nějakou jinou, tak jí klidně sundá. Vedle stojící sympaťák povídá, že mám smůlu, že zrovna jednu svoji kytaru dal do frcu, ale ochotně mi poradil a ukázal, že tahle "španěla" by ještě mohla hrát. Hospodský kytaru ochotně oddrátoval a podal mi jí. Chvíle napětí, první prohrábnutí strun a ejhle ono to i ladí! Děkuji a beru si kytarku ke stolu a tam si postěžuju, že by to chtělo ještě trsátko, na to další "závodník" vytáhl z peněženky kreditní kartu a podává mi jí se slovy "nakresli si, jak to trsátko má vypadat". Po uměleckém ztvárnění bere nůžky a obratně vystřihne z kreditky několik pěkných trsátek.

Jedovaté komentáře

Přikládám fotku KLUBU, který asi i Dufkovi viděli a napsali špatnou odpověď. Jel jsem tam ještě po afterparty.
Pokud člověk není místní a neví, ze tam je hospoda KLUB, tak jede podle staničení a opíše pivo na hospodě, co má název Klub a staničení sedí. Za to jsme dostali 20 b a předehnali nás Bursíci. Přijde mi to podobně, jako nejednoznačný konec obce a zapsání ČP domu.

Radek

Nedá mě to nereagovat, i když nevím jestli municipální tahanice posádek na
chvostu výsledkové listiny budou někoho zajímat. Pokud posádka jede s
rozvahou a nadhledem, přesvědčí se o správné odpovědi nejenom podle
kilometráže a názvu hospody, ale i ochutnáním čepovaného piva. Tak bych to
viděl já a ne jako někteří mezi námi, kteří cestou domů "vymetou" každý klub
který potkají, nemajíc pak peníze na řádný protest, vykřikují cosi o romské
menšině a v itineráři třetí /tedy neexistující/ etapy hledají romskou
ubytovnu a nám pak vnucují svůj ublížený názor. Nebudu se podepisovat, jsem sprostý anonym, ale pokud se cítíte jako desátí
poraženi, pak posádka na devátém místě je nutně vítězem.

Anonym 

Anonyme Tomáši a ostatní,
rallye už je odjeta, vyhodnocena, zažita. Opět jsme si ji užili a rozhodně jsem to nechtěl nějak vyhrocovat. Samozřejmě je to pech mít 2 podniky se slovem KLUB v nazvu hned po sobe a organizátor tomu nemůže zabránit. Za protest to nestalo i když jsem byl na 100 % přesvědčeny, že jsem si to nevymyslel a název jsem viděl. Letos mi konečně došlo, že nejslabším článkem naší posádky je navigace, protože v jízdě zručnosti jsme dostali diplom a kromě pěší etapy jsme vždy čekali před kontrolou. A reputaci navigátora nezlepší jedna hospoda se špatně napsaným pivem. Je v tom více faktorů a 14 ročníku nepřináší žádné naše zlepšeni. Lepší už to nebude a s tím se smiřuji. Nešlo mi o vítězství, ale o porážku rivala. Tak jako František postavil bustu Rizalovi, já bych ji měl postavit rivalovi.

Ireno a Tomáši, blahopřeji a jdu dělat něco užitečnějšího.

Zdar Radek